Šuby duby Amerika

Rok strávený v USA vás naučí několik základních věcí, a to že Američané opravdu nejsou Evropany, svoboda není ta svoboda, co si myslíte, české doklady vám jsou na dvě věci a hlavně tam neumějí normálně pít!

Cena je překvapení, které na konci vyrazí dech

Moje první americká zkušenost s pivem je více než úsměvná, na nabídce alkoholu chyběla cena. Jako správná a nebojácná Češka jsem se hned obsluhy optala co a jak. Servírka moje dotazy okomentovala milou otázkou, proč tam teda jsem, když nemám peníze. Rozhodla jsem se situaci vyřešit klasicky, jako doma, tak jedno pivo. Dodneška toho upřímně lituji…Byl mi donesen teplý Budweiser, bez pěny, v plastovém kelímku…to bych i překousla, ale ono to stálo devět dolarů, plus spropitné jeden dolar, samozřejmě…za milou obsluhu se v USA platí.

Jděte pryč…

…řekl manažer sportsbaru jménem Buffalo Wild Wings ve městě Oxford, Ohio, USA, kam jsme už pět měsíců několikrát týdně chodili na ohájské pivo Great Lakes a drink Long Island Icetea. Vyhodili nás na ulici s tím, že nemáme „official American documents.“ Ale co to vlastně je?! Než jsme byli odejíti, vyložila jsem na stůl pas s americkým vízem, českou občanku, řidičák a měla jsem u sebe čistě náhodou i čerstvou kartičku se social security number. Tohle všechno jsem s sebou samozřejmě pořád netahala, nejsem blázen, šla jsem z banky.
Bylo mi řečeno, že tohle nejsou oficiální dokumenty, tudíž nemůžu dokázat, že je mi více jak 21 let (neumíte počítat nebo co???), a tento bar mi není oprávněn nalít alkohol. A pokud se nepřestanu vztekat a ječet, zavolají policii. Vtip zůstává v tom, že Američané samotní občanky nemají. Oficiální dokument je řidičský průkaz a již zmiňované social security number.

Alkoholová diskriminace

U dalšího baru jménem Thewoods se mi Španělka se Švédkou smály, že chci vůbec zkoušet jít dovnitř. U vchodu stál můj spolužák, jeho „part-time job“ byla pozice vyhazovače. Ne. Na moji českou občanku reagoval s úšklebkem, že je to zajímavý podfuk! Začala jsem pěnit. Ne že by mi chyběl alkohol, ale prostě z principu.
Není tohle náhodou diskriminace? Proč máme my, dospělí, vyzrálí mezinárodní studentíci pykat za to, že si americké děti poprvé bez dozoru rodičů ve svých osmnácti letech dají tajně pivo? A proč odmítají uznat naše dokumenty, jsme snad méněcenní?

St. Patrick´s Day aneb pojďme se oficiálně opít

Naprosté rozhořčení ve mně vygradovalo během tradice jménem Green Beer Day, oficiálně St. Patrick´s Day. Všude po hospodách se pije zelené pivo, prodávají se zelená upomínková trička, korále, čepice a studenti chodí do školy opilí. Je to jediný den, kdy se můžou opít a nikdo jim nic nesmí říct, protože je to tradice!
A mladí Amíci toho umějí pořádně využít…v polovině hodiny se rozletěly dveře naši učebny a objevil se spolužák James, učitelku oslovil křestním jménem „“hiCheryl“ a po cestě na místo mu popadaly brýle, počítač a dokonce ztratil botu. Jelikož seděl hned za mnou, nešlo si nevšimnout neustálého škytání a pachu piva. Měl s sebou „bandasku s vodou,“ po které škytal ještě víc. Test odevzdával s jediným slovem na papíře – stálo tam jeho jméno. Ale co, tradice je tradice a ta se dodržovat musí.

Párty v NEEVROPSKÉM stylu aneb diskutujme a neopijme se

O dva roky mladší student informatiky Ted, který si myslel, že když nerozumím jeho dialektu, tak jsem blbá a mluvil na mne hodně nahlas, uspořádal Beer Party, obrovskou akci, chápete. Předtím nám ale pro jistotu zaslal organizační email, ve kterém nám jasně stanovil pravidla daného setkání: každý přinese čtyři druhy piva, budeme ochutnávat a cílem není opít se, ale diskutovat. Hlavně mezinárodní studenti by to neměli pojmout po evropském stylu (dodnes nevím, co to znamenalo) a cíleně se opíjet. (Ale my se cíleně neopíjíme, nám rodiče nalévají pivo odmalička, a tudíž nemáme potřebu mít Green Beer Day, kdy bychom se mohli tradičně co nejdříve ztřískat!!!) Byla to párty ve „velkém stylu“ – seděli jsme v obýváku v pečlivě rozmístěných křeslech, která měla u sebe kyblík, pro jistotu. Číňan se opil u druhé ochutnávky, Thajka přestala anglicky mluvit u čokoládového piva, já jsem raději z principu mlčela a další dva Američani byli uraženi mou kritikou amerického padělku Budweiseru.

Kuře ala Becherovka

Když už jsme u těch Asiatů…mí tamější přátelé měli s alkoholem velkou potíž, protože ho nedokážou strávit. Když jsem po příjezdu našla v kuchyni obrovskou láhev Becherovky, dmula jsem se pýchou, jak se Česká republika proslavila, ale to jsem nevěděla, že moje spolubydlící z Číny na Becherovce smaží kuřata. Hned, jak jsem to zjistila, umyla jsem malé „štamprlky“, které byly hodně vysoko ve skříni a snažila se spolubydlícím ukázat, na co že to je. Chtěla jsem jim ukázat naši kulturu a tradici, nalila jsem každému na prst vysokou rundu, přiťukli jsme a…kluk z Thajska si rychle odskočil, aby to vyplivl, a Číňanka po malé kocovině dál na Becherovce vesele smaží kuřata…

Ponaučení? Home, sweet home…and bitter, please.

Nechci, aby to znělo moc kriticky, ale Amerika, kterou jsem poznala, alkoholu neholduje. Je to ožehavé téma. Aspoň v Ohiu. Nakonec jsme našli útočiště v lokále Quarter Brewing & Pub, kterou vlastnil Ir. Měl pochopení a co víc, vařil svoje vlastní černé pivo. Bylo to místo, které bylo cítit domovinou, protože mělo ve znaku obraz „Alfonze Mučy“, jak jsem byla poučena. Ne Mucha, ale Muča, you must speak American! V oficiálním americkém životě si každý potřebuje udržet image. Alkohol je také velmi drahá záležitost. Přijde mi nepředstavitelná hranice jednadvaceti let coby vstupenky do světa tvrdnoucích jater.
Čím víc je alkohol mladým upírán, tím víc ho chtějí. Žádná tradice vinic a malých pivovárků, vínka v parku. Žádné ochutnávání z tátovy sklenice po nedělním tučném obědě. To by vás školní, státní a federální policajti hlídající každičký krůček přes hranice hospody hnali! Nesmí se pít mimo hospodu a předzahrádku, přesně vymezená oblast, kterou nemůžete beztrestně přešlápnout. Jak jsem si vychutnávala první pivo doma a sklenici vína, kterou jsem si hrdě nesla od olomouckého nádraží až na Kollárovo náměstí!

autor: Radka Cifrová
obrázek: http://www.thedeets.com/2008/04/09/beer-bottle-label-map-of-the-usa/

About Kamil Krofta

Pivo pil ještě dříve, než začal vyslovovat první slova. Olomouc byla jen dalším krůčkem k jeho postupu mezi pivní elitu. Miluje Radegast a Svijany, nepohrdne rumem, vodkou nebo slivovicí, odmítá Zlatovar nebo Starobrno. Pokud není zbytí napije se i vody.