Ztracen ve Skotsku

Nasledujici prispevek bude bez diakritiky. Omlouvam se, neni to moje chyba, ale ostrovni degenerati se jeste nenaucili pouzivat ty “spravne” klavesnice. Ale stale jeste muzu byt rad, ze je UK a cela Vychodni Evropa natolik kulturni, narozdil od pokrokove Francie. Videli jste nekdy nekdo francouzskou klavesnici? Nechtejte. Narodni sebevedomi po tolika vyhranych valecnych konfliktech jim dovolilo udelat si dadaisticky experiment. Pokud ma buh Chaosu vlastni pocitac s klavesnici, tak se cervena v koute a zavidi Francouzum.

Ale dost o tolika oblibenych predsudcich vuci Francouzum, je to nemoralni a ne-evropske. Mame na praci zcela jine veci. Dnes se podivame na predsudky vuci Skotum!

Az tam na sever

Kde zacit? Asi u spolecnosti Megabus, jejiz linky mi nalinkovaly cely vikend. Cesta na sever je dlouha. Tak dlouha, ze i kdyby byla o polovinu kratsi, stejne by porad byla moc dlouha. Vlaky do Edinburghu jsou sice schopni tuto megavzdalenost zvladnout i kolem ctyr hodin, ale ty degenerati chteji za listek pres £100. Megabus to zvlada za polovicni cenu. A ctyrnasobnej cas. A s prestupama. Takze volba byla jasna.
Abych prezil celou tu vzdalenost nekolika svetelnych let, bylo potreba se dukladne pripravit. To spocivalo v nakupu a spotrebe nekolika piv v Tescu driveji ten vecer. Kdyz jsem o pul treti rano nastupoval do severozapadni linky, byl jsem jiz solidne podrousen, takze jsem nastesti i na chvili usnul, coz je docela “achievement”. Kdo kdy cestoval v podivne tvarovanych a tvrdych sedackach Megabusu, tak mi da zapravdu.
Prestup v Glasgow, kde bylo ctyrhodinove okno pred transportem do Edinburghu.
Asi byste nerekli, ze Glasgow je v Top10 turistickych destinaci po Evrope. A meli byste naprostou pravdu.

Naprosto zbesila smesice Gaelicu a Skotstiny smetla me lingvisticke sebevedomi do nejblizsiho kanalu.

Myslel jsem si ze umim anglicky. Byl jsem o tom dokonce skalopevne presvedcen, dokud jsem si v Glasgow nezkusil dat ranni kavu. Naprosto zbesila smesice Gaelicu a Skotstiny smetla me lingvisticke sebevedomi do nejblizsiho kanalu. Pripadal jsem si jako prvni tyden v Birminghamu, kdy jsem pod tlakem lokalniho prizvuku cervenal a vymyslel neutralni odpoved, protoze se mi po ctvrte nechtelo pokladat tu stejnou otazku: “Co prosim?”

Vyzbrojen pouze cylindrem a svym jizanskym prizvukem, Glasgow nebylo zas tak prijemne pro turismus. Krome toho ze prselo, tak historicke centrum nebylo zas tak moc zazivne a neodvazoval jsem se chodit dal, protoze tam slidi drave bestie a lide umiraji v bolestech.

Stacilo, ze jsem se stal obeti byrokratickeho soukoli, protoze jizdenka, kterou mi poslali smskou, byla na jinou linku, nez jsem chtel, takze jsem nevedomky nastoupil do autobusu smerem Perth/Dundee. Vystoupil jsem v Perthu. Domorodci meli nastesti pochopeni pro sve dementni kolegy, kteri me ani nemeli pustit do toho autobusu, takze me poslali expresnim busem smerem Edinburgh. Ani jsem nemusel platit nic navic. No, nakonec suma sumarum – cesta Birmingham/Edinburgh pouze 14 hodin.

Vsichni jsou zrzavi, zarostli a chodi v kiltech

Skotsko je zvlastni zeme. Uz jenom kvuli tomu, ze opravdu se snazi byt samostatna. Vsude (VSUDE) visi skotske znaky, vsichni jsou zrzavi a zarostli a chodi v kiltech. “No kidding”, je to v mode. Pokud nemate vlastni kilt, tak vam ho v kazdem kramku na rohu prodaji. Obchodu s nacionalnimi suvenyry je tu vic nez fastfoodu a to je co rict. Chybi jenom Claymore, ale to je prej zakazany. Bezpecnost nebo tak neco… Pffff.

Muj turismus zacal u hradu. Ehm, u Hradu. Stejne jako je v Praze Prazsky Hrad, tady je Castle. Proc se obtezovat s nejakymi jmeny. Dejme duraz na prvni pismenko a mame jmeno. Vstupne bylo nejakych £12. No, zvenku to nevypadalo nejak hvezdne, takze ani zevnitr jsem tomu nijak moc neveril. Rozhodl jsem se sve lehce vydelane penize obetovat jinym zpusobem. Nekolik metru pod hradem bylo muzeum Whisky. Vic nez hodinova prohlidka s vykladem a ochutnavkou. Za deset liber? Ahahaha, fuck Castle. Ve whisky je stejna magie jako ve vine, akorat v nasich jihomoravskych koncinach se dava jecmen zrat domacim zviratum, misto aby se hodnotne zpracoval, a pak vypil. No vsak co, Skoti zase delaji ze svestek marmeladu…

Zbytek historickeho centra je obvykla porce starych kostelu a viteznych monumentu z bitev s odpornymi Anglicany. Ne, ze bych chtel krasy tohoto mesta nejak zlehcovat, ale myslim, ze par fotek atmosferu podtrhne daleko lepe. Kazdy turisticky pruvodce je pro tento ukol daleko vhodnejsi.

Pokud mate chut na alkohol, tak jedine pod strechou vlastniho domu…

Za zminku stoji rozhodne Calton Hill, coz je jedine rozumne misto v celem zrzavem meste pro pivo/cider a cigaro pri zapadu slunce. Ale pouze ilegalne, protoze timto cinem prekracujete zakon. Jak je to mozne? Protoze kazde mesto ma sve vlastni vyhlasky a zatimco v CR se to lisi pouze upravou verejnych skladek a strileni psu po parcich, tady je to jine kafe. Birmingham je vcelku multikulturni a tolerantni, takze si muzete dovolit i takovy luxus jako si otevrit pivo a ubalit speka uprostred Broad Street pod vsemi temi kamerami Velkeho Bratra. S vyjimkou parku samozrejme, ten je vyhrazen sportovcum, pedofilum a krestanum, tam se proste s alkoholem a drogami nesmi. No a v Edinburghu nesmite byt spatreni ani s tim alkoholem na ulici, protoze vsudypritomna policie s kiltem a obourucnim mecem chrani vsechny turisty pred nebezpecim prilis levneho alkoholu. Pokud hodlate takoveto neresti provozovat, tak pouze pod strechou vlastniho domova nebo ve statem podporovanych podnicich, kde je vse samozrejme zdaneno a nahravano na CCTV kamery. Kvuli vasi bezpecnosti! Normalni poulicni policiste jsou jenom loutky a neshopni strasaci v reflexnich vestach a v techto koncinach urcuji pravidla vyhazovaci, svrchovani vladci nocnich podniku, kteri omezuji hloucky kouricich lidi pred vstupem do podniku svymi pestmi, protoze koureni je nezdrave a on timto chrani vase zdravi. Degenerovane svine, ktere vam zavidi kazdou pintu a jako male deti nakukuji dovnitr podniku skrz vylohy a dychaji vzrusene na sklo, a nevahaji razne zakrocit pokud byste nedejboze meli chut na cigaro na ulici, protoze venku se prece nesmi pit alkohol a uvnitr se zase nesmi kourit. A jeste se zdvizenou pesti maji tolik rozvahy, aby vam rekli: “I’m protecting you, bro”.

Pivo se vas snazi nalakat na prijemne prostredi ceskeho hostince

Edinburgska hospoda Pivo se vas snazi nalakat na prijemne prostredi ceskeho hostince, coz podporuje mnozstvi zarucene ceskych napisu, jako treba “Nouvovy vychod” (sic!) nebo zachody “pro invality”. Z lahodnych ceskych piv je v nabidce exportni Plzen, ktera ma k lahodnosti stejne daleko jako Josef Fritzl k Matce Tereze, nebo Krusovice a Staropramen, ktere jsou stejne hnusne jako doma. Nastesti jsou tu i ceske oteviraci doby, tzn. na to ze se to oznacuje za hospodu, tak zaviraji ve tri rano, coz je pravdepodobne klubova licence, protoze normalni Pub ma Last Orders kolem jedenacte hodiny. Samozvany serif hlidajici vchod je take dobrym znakem ceske pohostinnosti. Cela klientela podniku je samozrejme z velke casti turisticka, moc Skotu zde nenajdete. A pak taky Polaci, v UK se jim dari vice nez krysam a jejich navyky se od vsezravych mrchozroutu moc nelisi. Skrze spolecne slovanske dedictvi si narokuji vlastni stoly v tradicnich skotsko/ceskych pohostinstvich a blbe cumi, kdyz se snazite imitovat jejich radoby jazyk vykriky “Bardzo, kurwa.”
Jsem docela rad, ze babi leto zasahlo i ostrovni kralovstvi. I kdyz skrze narodni rozdily ho nazyvaji indianskym letem, ve Skotsku to ani neumi vyslovit, protoze nemusi. Tam na severu se jich podobne teplotni vykyvy uprostred zari netykaji. Dest a mrholeni je na dennim poradku, daleko zabavnejsi je prudky vitr, ktere z kazdeho Skota v kiltu dela takovou zrzavou Marilyn Monroe nad vetrakem.

Autor: Jan Wallas Valnoha
obrázek: http://www.flickr.com/photos/pauky/245666038/

About Kamil Krofta

Pivo pil ještě dříve, než začal vyslovovat první slova. Olomouc byla jen dalším krůčkem k jeho postupu mezi pivní elitu. Miluje Radegast a Svijany, nepohrdne rumem, vodkou nebo slivovicí, odmítá Zlatovar nebo Starobrno. Pokud není zbytí napije se i vody.