Itálie: Pasta a Pizza nade vše

Už je to šest měsíců, co se snažím integrovat v ,,zemi špageťáků“, jak s oblibou říká mamčin přítel. Zatím můžu říct, že klasické stereotypy o místní kultuře se na 100% potvrzují. Jeden den pizza, druhý den pasta, třetí den pizza, čtvrtý den – pasta! Když se naskytne nějaká významná příležitost, přijde na řadu slavná florentská specialita: krvavý biftek aneb bistecca al sangue. Víno se pije proudem. Ale co pivo? Žádná sláva.

Viva Litovella!

Určitě jste už viděli Luca Donatella pochutnávajícího si na nudlích Adriana. Tak v téhle reklamě prakticky žiju. A zároveň si představuju, jak krásné by bylo mít tady pivo Litovel! Normálně ho nepiju, tady bych za něj ale byla vděčná.
Je všeobecně známo, že Italové nemají pivní kulturu. Jednak se z piva strašně rychle opijí (můj spolubydlící měl z 0,5 litru rožnovského piva Rothschild, které jsem mu dovezla, ještě celý následující den opici). A jednak vám v hospodě většinou servírují pivo teplé (nechceme-li být příliš kritičtí, použijme výraz špatně vychlazené) a absolutně bez pěny. Toto je místní specialita – ať si dáte jakékoliv točené pivo – je vždy bez pěny. Nepřestávám se ptát: čím to? Neznalost výčepních fíglů či zakleté trubky? Těžko říct.
Pivům z vlastní produkce se tady příliš neholduje. Z těch oblíbených a levnějších je to Moretti, které má víc jak stopadesátiletou tradici. Chuťově není špatné, řekla bych, že má nejblíže k našim pivům. Možná proto, že už pěknou řádku let vlastní tuhle značku společnost Heineken. Pak je tady Peroni a Nastro Azzuro (vaří se ve stejném pivovaru) nebo sardinská Ichnusa, která ale chutná skoro jako pivo Moretti. Zahraniční piva určitě převažují: zmíněný Heineken se prodává skoro všude, častý je pak třeba i Amstel, Stella Artois nebo Carlsberg. Pak je tady taky dvoupatrová pivnice Braumeister, která se specializuje na německé birre, jak říkají Italové.
Pivo se tady rozděluje do tří velikostí – grande/media/piccola – ovšem pozor! V každé hospodě je to jinak, nejčastěji však platí: grande = 0,4 l, media = 0,3 l a piccola = 0,2 l (prakticky takový pivní panák). Pivo tady nerozdělují podle stupňů, ale na světlé a tmavé. Bionda (světlé) a rossa (tmavé) znamená ale taky blondýnka a zrzka. Jako byste si objednávali něco úplně jiného…
Řezané pivo je zřejmě jen naší specialitou. Italové ho neznají, někteří jen z doslechu a ti, co byli v Praze, si řezané pivo pamatují jako exotický zážitek.
Když to shrneme, dobré pivo se dá ve Florencii sehnat, je ale zahraniční a pro nás Čechy nehorázně předražené: 0, 2 l za 3 eura, 0,4 l za pět eur.

Pozor na desátou hodinu večerní

Pro Čechy idiotská a nepochopitelná vyhláška radnice, která zakazuje prodej alkoholu v lahvi po 22. hodině. V barech vám nalijí vše hezky do plastu – pro pivo takřka záškodnická činnost. Oblíbenou zábavou je tady totiž popíjení a tlachání na náměstích, kterých je ve Florencii požehnaně. A jelikož jsou drinky v barech drahé i pro místní, finanční krizi řeší nasáváním z předem koupených ,,lahváčů“. Vždy se však najde nějaký čínský či pákistánský krámek, kde vám pivo v lahvi i přes zákaz prodají.

Česká republika, země pivu a fotbalu zaslíbená

Alespoň tak si to Italové představují. Když řeknu, že pocházím z Česka, okamžitě následuje zvolání: ,,Nedved!“ či ,,Pilsen!“. Ve škole se někteří spolužáci baví tím, že mi vyjmenovávají jména českých fotbalistů a snaží se správně vyslovit jejich příjmení. Naše pivo samozřejmě taky znají. Mezi těmi nejznámějšími jsou Plzeň a Budějovický Budvar. Budvar se dá koupit v supermarketu. Jaká radost, když jsem ho zahlédla poprvé, bez váhání jsem koupila čtyři flašky, i když stál třikrát víc než bych za něj dala u nás. Víckrát už to neudělám. Bylo to jakési cosi s etiketou Budvar, které od skutečného Budvaru mělo daleko. Plzeň jsem ještě v žádném obchodě neviděla, zato v některých barech ji nabízí, dokonce i točenou. Měla jsem ale smůlu, když jsem v baru Be Bob byla já, zrovna jim došlo. Tak snad příště! I když je vždy lepší se pojistit a dovézt si s sebou zásoby jak piva, tak Becherovky a slivovice. Taková moje krabička poslední záchrany.

autor: Nikola Tenevová

obrázek:http://auta-z-dovozu.cz/dovoz-aut-z-italie

About Kamil Krofta

Pivo pil ještě dříve, než začal vyslovovat první slova. Olomouc byla jen dalším krůčkem k jeho postupu mezi pivní elitu. Miluje Radegast a Svijany, nepohrdne rumem, vodkou nebo slivovicí, odmítá Zlatovar nebo Starobrno. Pokud není zbytí napije se i vody.