Pivo ve stínu javorů aneb jak se pije v Kanadě

Velká země. Velká země má velké řeky, velké řeky mají hodně vody, z hodně vody se dá vyrobit hodně piva, ale stojí za to pít? A stojí za to pít ho v kanadském baru? A s Kanaďany?

Zkušenost, kterou zde budu popisovat, jsem získal loni v létě v kanadské provincii Quebec. Jak jsem říkal v úvodu: Kanada je velká země a je do značné míry multikulturní, takže ne všude v Kanadě to musí být stejné.

Ve fastfoodech to ani nezkoušejte

První pivní zkušenost, jíž mne Montreal obdařil, jsem získal v kulisách jednoho z mnoha řetězců fastfoodu, na který narazíte na každém kroku. Den po příletu jsem objevoval krásy jednoho z největších kanadských měst a rozhodl jsem se při té příležitosti zahnat hlad nějakým burgerem. Objednal jsem si menu a hezká slečna se mě zeptala: „Do you want coke? Or beer?“ Jako Čech jsem samozřejmě zvolil druhou možnost. Po prvním polknutí, stejně jako při posledním, jsem měl pocit, že piju ústní vodu. Chutnalo to tak, vonělo to taky tak. Zní to legračně, ale zkoušeli jste někdy vypít půllitr ústní vody? A představa, že nejsem jediný, kdo to pije a že si to někdo dokonce dá dobrovolně, mě natolik rozhodila, že jsem na další pivo sbíral odvahu celý týden.

Takže, přátelé, ve fastfoodech opravdu ne! A nezkoušejte si dávat k pití něco, co neznáte, jinak dopadnete jako já, který jsem se musel potýkat s dalším půllitrem oné tekutiny, jejíž barvu jsem se ani nepokoušel zjišťovat otevřením papírového kelímku. Tak to dopadá, když si můžete natočit, co chcete, a šáhnete po tom jediném, co jste ještě neměli.

Není restaurace jako bar

Druhá zkušenost byla naštěstí o poznání příjemnější. Bar La Escaliers mi doporučila domorodá známá jménem Émie a nutno říct, že se trefila do mého gusta. Nenápadný vchod tvořený schodištěm, vedoucím do prvního patra (odtud název La escaliers – schody), za sebou skrýval středně velký podnik plný křesílek, gaučů a stolků. Své místo tu mělo malé pódium, bar s výběrem pěti druhů piv a dvě unisex toalety, jejichž zdi tvořily tabule, na které může návštěvník psát, kreslit, básnit dle svého gusta.

Usedl jsem na bar, objednal si „big glass of beer“ a s napětím čekal, co bude. Po chvíli přede mnou přistála sklenice o objemu 0,4 litru s obsahem, který se oproti předešlé rychlo-občerstvovací zkušenosti dal pít. Postupně jsem ochutnal další z nabízených piv a poprvé zakusil, jak se houpe západní polokoule. Všechna piva měla dobrou chuť, s pěnou na tom byla hůře, ale oproti předchozí zkušenosti jednoznačný pokrok. Při placení každého z nich jsem musel do peněženky sáhnout pro čtyři až pět dolarů. Pro našince trošku dražší, ale oproti Irsku nebo Švédsku to jde.

Větší šok mě čekal večer, když jsem vzal na pivo kamaráda. Povedlo se nám usadit se i přes relativní zaplněnost. Bohužel nám obsluha řekla, že jen s pivem to nepůjde. Pochopil jsem cosi o tom, že jsou restaurace a ne bar (v Kanadě zřejmě rozlišeno poplatky a přísně kontrolováno). Objednal jsem tedy dvě piva a misku nachos. K našemu překvapení nám místo dvou piv přinesli dvě sklenice a plastový džbán plný piva. Chvilku jsem přemýšlel, jestli nejde o nejapný vtip, ale když jsem se rozhlédl, zjistil jsem, že se jedná o běžný způsob konzumace. Myšlenky o barbarství střídaly myšlenky na přísloví o jiných krajích, jiných mravech, a měl jsem další poučení: Prosit striktně o dvě sklenice piva a ne pouze o dvě piva.

Hej hola, domorodci!

Montreálci jsou vesměs milí lidé. Ačkoliv je jejich jazykem primárně francouzština, po počátečním „Bonjour“ v klidu přejdou na angličtinu a rádi si popovídají. V baru člověk málokdy sedí sám, stejně tak na lavičce v parku. A že jich v Montrealu je požehnaně. Pokud tedy chcete cestovat, dát si tu a tam pivo s ručením omezeným, zlepšit angličtinu nebo francouzštinu, mohu Montreal jen doporučit. „Au revoir“ a pivu zdar!

PS: Nezkoušejte pít pivo s javorovým sirupem.

Autor: Petr Pyjer Bílek


strong

strong

About Kamil Krofta

Pivo pil ještě dříve, než začal vyslovovat první slova. Olomouc byla jen dalším krůčkem k jeho postupu mezi pivní elitu. Miluje Radegast a Svijany, nepohrdne rumem, vodkou nebo slivovicí, odmítá Zlatovar nebo Starobrno. Pokud není zbytí napije se i vody.